Fregula

Jsme na prázdninách v Toskánsku. Co vám budu povídat, krása neskutečná. Mezi vším tím kocháním jsem se ale hecla a napsala vám recept.

Když někam jedeme, většinou si pronajímáme byt nebo dům. Ano, potřebuju mít vlastní kuchyň. Já totiž na dovolených fakt strašně ráda vařím. Žádné extra složitosti to teda nejsou. Těm nefandím ani v Praze, takže vlastně nic nového, jedu si pořád to svoje. Ráno celá natěšená vyběhnu na trh nebo do sámošky, skoupím všechno to krásné a voňavé a teprve, když se mi to všechno podaří dotáhnout do mojí dočasné kuchyně (zatím jsem to vždycky zvládla, ale pro jistotu je lepší brát s sebou pomocníky), začínám přemýšlet, jak s těmi dobrotami naložím.

Taková naše dovolenková klasika je zaručeně i fregula. Jde o malé těstovinové kuličky, které jsou typické hlavně pro Sardinii. Bez problému je ale seženete ve všech jižanských státech. A proč právě fregula? No tak zaprvé – je fakt strašně dobrá! A zadruhé – děti! Je s ní málo krájení, velikost i konzistence jsou naprosto ideální, takže oblíbenost mezi nejmladšími jedinci je fakt vysoká. Žádné dlouhé žvýkání, šup, šup a rychle od stolu zpátky do moře/ bazénu/ písku. Však to znáte. Nadšení jsou z ní ale i dospělí. Když jsem ji teď uvařila holkám tady v Toskánsku, chutnala jim tak, že si tenhle příspěvek prakticky vynutily. Takže tady je, děvčátka moje zlatá.

Recept je to opravdu základní, zato neskutečně vděčný a úplně jednoduchý. Napsaný je trošku od oka – je vážně jedno, jestli něčeho dáte ždibec víc nebo míň. Rozhodně ale nešetřete dobrým olivovým olejem! To by byl hřích. A pokud si budete chtít trošku vyhodit z kopýtka, přidejte mořské plody.

Na 4 – 6 porcí
Doba přípravy: 1 hodina

olivový olej
1 středně velká cibule
2 – 3 stroužky česneku
2 chilli papričky (pokud budou jíst děti, radši bych vynechala – ale záleží na odolnosti)
1 lilek
2 malé cukety
750 g – 1000 g rajčat
200 g freguly
sůl
štáva z jednoho citrónu

Nejdřív si do hrnce naleju trochu olivového oleje a zlehka na něm orestuju nahrubo nakrájenou cibuli a na plátky nakrájený česnek. Po chvilce do hrnce přisypu nasekané chilli (pokud ho používám).

Pak si nakrájím lilek na kostičky a přisypu ho do hrnce. Pravidelně míchám. Postupně přidávám nakrájené cukety a rajčata a všechno pomalu restuju. Zhruba za 10 až 15 minut naleju do hrnce asi 50 – 80 ml olivového oleje, přisypu trošku soli, hrnec přiklopím a všechno pomalu dusím do měkka. Trvá to tak 30 – 40 minut. Hotovou omáčku pak dochutím solí, citrónovou šťávou a olivovým olejem.

Fregulu začnu připravovat ve chvíli, když už je zelenina skoro měkká. Nachystám si hrnec s vodou a přivedu ji k varu. Když se voda začne vařit, osolím ji, nasypu do ní fregolu a uvařím ji podle návodu na obalu.

Uvařenou fregulu scedím a důkladně ji promíchám s přichystanou omáčkou. V ideálním případě ji ještě posypu nasekanou petrželkou. Tu jsme my v Toskánsku nesehnali, takže suplovala na místní zahrádce naškubaná máta a rozmarýn. HOTOVO! Sice to trvalo hodinku, ale vyplatí se. Zase tak moc u toho stát nemusíte, takže si nalejte skleničku vína, přeperte mokré plavky, a než dopijete druhou skleničku, můžete jít prostírat.